>>>Novinky 2017

24.12.2018: Tak tohle jsme my, my tři. Nevím co k tomuto roku říct, nejhorší v mém životě. Ztráta, to je slovo které charakterizuje posledních pár měsíců. První půlka byla fajn, vše vycházelo jak mělo, udělaly jsme s Ready první trojkovou zkoušku, začaly jsme vypilovávat sbíhačky a konečně to začalo jít, udělala jsem státnice a ukončila úspěšně svoje školní léta. No a pak přišla rána z čistého nebe, během vteřiny se vám sesype život na miliardu kousků a vy víte, že už nikdy nebudete schopní ty kousky poskládat zpět. Za necelý měsíc další rána a najednou jsme sami. A už nemáte ani slzy, které byste mohli ze sebe vypustit, protože nemůžete uvěřit, že se to opravdu děje a přijde vám to už spíš směšný, protože to přece není možný.. Následující rok si nepřeju nic, nikomu neodpovídám na přání "všeho nejlepšího", protože mi to v tuto chvíli připadá absolutně bezpředmětné. Ano, mám plány, mám spoustu plánů a předsevzetí, ale zároveň si je musím neustále připomínat ne proto, abych je splnila, ale proto, abych věděla, že musím žít život v této dimenzi a že moje úloha tady ještě neskončila. I když bych tak strašně chtěla za nimi, ať jsou teď kdekoliv. Pevně věřím, že je tam dobře, že na mě počkají a za pár let se zase potkáme. To je to, co si teď přeju.

1.12.2018: Zimní pohár 2

24.-25.11.2018: Jahodová bowle

14.11.2018: Ještě žiju.. vyrovnávám se s nejtěžším a nejtemnějším obdobím ve svém dosavadním životě. Jde to, ale strašlivě pomalu. Nechci to tady zabít, webovky půjdou dál, jen je chci obnovit, zaktualizovat, tak mi dejte prosím čas. Ten prej všechno léčí... tak uvidíme.

10.-11.11.2018: MyBeast Cup I.

4.11.2018: Petris Cup I.

3.11.2018: Zimní pohár 1

27.-28.10.2018: Kurz masáží

6.10.2018: OPSION 061

19.9.2018 to nejhorší nastalo v tento den. Den před mými narozeninami jsme se navždy rozloučili s Arčíkem. S tím prvním, s panem profesorem, s učitelem mého kynologického života. Run free, bohužel máš na duhovém mostě už spoustu přátel, a svého milovaného páníčka. Jednou se opět setkáme, tato myšlenka mě drží při životě, jehož smysl se znovu pokouším najít. Počkejte na mě, prosím..

9.-16.9.2018: Tábor Novohradky

3.-5.8.2018: BCC

22.-25.7.2018: Tábor OPSION

20.7.2018: Zkoušky NKÚ

14.7.2018: OPSION 060

28.6.-1.7.2018: AgiCamp s Terezičkou a Luckou

23.-24.6.2018: 2. kvaldy na MR

16.6.2018: Hurá na prázdniny Naše tradiční závody, na kterých bych nečekala, že můžu zažít i nějaké poprvé.. Ovšem, co se nestalo, Ready poprvé vyběhla z odložení. :D Respektive, myslela, že už jako jsem připravená a můžeme jít na věc, což jí samozřejmě neomlouvá. Lokální závody v mezidobí smrště kvalifikaček a velkých závodů jsou fajn, že člověk má tu morálku opravovat sebemenší detailní chyby a proto jsem se radši diskla hned na začátku za odložení. :D Zkouška byla propadák, zase Picin spadla z lávky a nakonec ani zóna nebyla moc pěkná. Ještě že mám toho svýho stále nadšenýho veterána, dvě první místa mi spravila chuť. :)) Video ve videogalerii.

9.-10.6.2018: 2. kvaldy na EO&MS Do dalekého Přerova jsem se letos rozhodla jet, především kvůli dalším zkušenostem a víkendu s našima Havlíčkama. :) Počasí bylo absolutně pekelné, neskutečná vedra nás na plochu s černým granulátem pustila jen na pár minut a po doběhu jsem s Ready okamžitě běžela pryč z té výhně. Guma mě pálila na chodidlech skrz boty, co pak Picínkovy pacičky.. Náš nejlepší běh byl s jednou chybou, kdy rozhodčí jaksi "zapomněla" tu chybu mávnout. Rázem jsem se v průběžných výsledkách vyhoupla na medailové pozice. Moje svědomí by mi to ale nedarovalo a šla jsem se přiznat a výsledek tak byl opraven. Obecně se mi prostředí moc nelíbilo, bylo to mezi panelákama, auto jsem si dovnitř dát nesměla, takže trochu nervy, že mám Ready vlastně na ulici, ale budiž. Uvidíme, co přinesou druhé kvaldy a jestli se podíváme do Přerova znovu na MR. Na EO každopádně ne. :) Video ve videogalerii.

27.5.2018: Libochovické závody v podzámčí Tyto pohodové závody na luxusním trávníčku fotbalového hřiště jsem si nechtěla nechat ujít.Den před tím daly holky Nosorožce, ale tak jsem si řekla, že dva dny po sobě zvládnem. A naše výkony měly vzestupnou tendenci!!! Ready teda hned ráno po tento docela jednoduchý jumping. Pak přišla na řadu Bree ve veteránech, která měla oba běhy čisté a na prvním místě, vyhrála tak celou vetránskoukategorii napříč velikostí. :)Ready si napravila reputaci ve zkoušce, kterou měla čistou a vyhrála jí, takže KONEČNĚ máme první splněnou, už jsem si myslela, že to nikdynepřijde. Hon na titul ipro mého psa tedy začal. :D Video obou holek najdete ve videogalerii.

26.5.2018: Nosorožci na vodě Další díl závodů pořádaný naší Péťou Zadkem a Vendulem se tentokrát konaly v Lysé u Superpsa! Moc a MOC jsem se na tyhle závody těšila, protože to znamenalo, že už budu mít po státnicích. Ty dopadly dobře, můžu si tak svoje již dost "krátké" jméno prodloužit ještě o písmenka Ing. Ráno jsme s Ondrou vyrazili hned na dvojky, protože jsme holkám jeli pomáhat. Bylo přihlášeno méně lidí, takže celý den probíhal v pohodové a přátelské atmosféře. Holky navíc zavedly i kategorii veteránů, takže si zaběhala i Brínka. První běh vyhrála a druhý se diskla, ale ona má především radost, že je na parkúru. Ready běhala obstojně, kdyby v openu neměla dvě chyby, byly bychom s naší polovičkou na bedně. Ale na tuto slávu si musíme ještě počkat. Ve zkoušce jsme obsadily druhé místo, jelikož mrcha skočila rovnou lávku! To mě nakrkla, a jakože docela hodně! Celý den na sluníčku jsme zakončili koupačkou ve Staré Lysé, což ocenila hlavně Bree - není lepší koupání, než se namočit a ihned se na břehu moct vyválet v písku. :D Video obou holek ve videogalerii.

20.5.2018: Bree slaví 9. narozeniny!!! Ve všech těch státnicích a kvalifikačkách by se mohlo zdát, že jsem na mojí holčičku zapomněla, ale ne! Dort dostala a potřesení packou taky! Takže jako vždy, přejeme jen a jen zdraví, hodně hoopersení a veteránského agilitění! :)

19.-20.5.2018: 1. kvaldy na EO&MS Po minulém týdnu na borderkách jsem našim výkonům na kvaldách nedávala nijaké naděje. Co jsem byla moc ráda, a co mám na těchto velkých akcích obecně ráda, je přítomnost moraváků. :D Především Havlíčků. Tak nějak mi závody bez nich už přijdou neúplné. Takže v Roudnici jsme měli podržené místo na stan vedle nich, s krásnou cedulí. :D Původně jsem se měla zúčastnit i pátečních zkoušek místo tréninku. Bohužel mě ve středu ráno dostihl nějaký strašný střevní neduh, který trval do čtvrtka a fyzicky mě to tak vyčerpalo, že jsem v pátek nebyla schopná odběhat dva parkury. Navíc státnice se blíží, radši jsem ušetřený čas věnovala do otázek. Běhy, které stavěla rozhodčí z Estonska, byly opravdu velice vtipný. Sobotní jumping byl rovně tam, rovně zpátky, rovně tam a rovně zpátky. Nevím, zda právě díky jednoduchosti, jsem se dokázala koncentrovat až do konce a i když to byl trochu boj, dovedla jsem Ready čistě. Jednu placičku jsme tedy ukořistily a i když na ní mnozí nadávaj, já jsem zatím v takovém výkonostním stádiu, že jsem za každý tento kus plastu nadmíru vděčná. Další běhy nebyly špatné, z celkových šesti jsme tři doběhly a tudíž nás 50% dobíhavost vynesla na 34.místo v celkové tabulce. To není zlé na to, v jakém psychickém rozpoložení se momentálně nacházím. Navíc obří podpora od některých těch mých oblíbených moraváků mi tak strašlivě pomáhá...ona ví. :)) Moc Ti děkuji! Video najdete ve videogalerii.

10.-13.5.2018: MR BCCCZ Ach, borderky...od roku 2011 se zúčastňuji pravidelně, i když se konají na druhém konci světa republiky, jako třeba právě letos. Jely jsme tedy do Heiparku v Tošovicích, což je u Fulneku, což je u Ostravy. Vyrazily jsme s mámou samy, moje drahá polovička prohlásila, že mezi samýma borderkama tři dny s malinou nechce koukat (což částečně chápu) a vyrazila tak na tábor k Vyplelovi. Kde pro změnu byly samý ženský. :D Ha-ha. Každopádně my na dalekou cestu vyrazily už ve čtvrtek, protože jsme se měli sejít celá Ninulandí rodina. Ready se tak konečně utvrdila v názoru, že nesnáší úplně všechny členy své rodiny. Se Zuli se za víkend porvaly jen jednou, což beru za úspěch. :D Jsem moc ráda, že jsem všechny viděla a především panička Anča od Cinzana mi velice padla do noty, jsi opravdu skvělá a těším se, až se zase uvidíme u vás na horách. :) Co se týče běhání, nestálo to za moc. S Ready máme na kontě pěkných několik běhů, které skončily dvakrát smolnou, velice smolnou diskvalifikací a jeden finálový běh s jedním odmítnutím. Já, s posledními 14 dny do státnic, jsem mimo parkur civěla do otázek a učila jsem se. Kdo to někdy na závodech zkoušel mi dá jistě za pravdu, že to dost dobře nejde. Moje pozornost tak byla roztříštěná mezi státnice a parkur, a ani na jedno jsem se nemohla plně soustředit. Podle toho to taky vypadalo. Bree startovala v kategorii Oldies jako loni. Bohužel letos neobhájila loňský titul. Důvodem bylo nastavení překážek na 55 cm, což loni bylo na 45 cm. Na můj dotaz proč to tak letos je, prý to tak bylo vždy. Tak jsem byla loni asi slepá. Druhý den se rozhodčí s pořadateli shodli, že snížej pro oldieska překážky na 50 cm. Alespoň, že tak, ale stejně to Bree nedělalo dobře a nebyla zdaleka jediná. Navíc jsem jí připravovala v tréninku na 45 cm a i těch pět navíc je prostě znát. Ve družstvech jsme složily rodinný tým Ninulandi, po prvním kole z pěkného 10. místa jsme se bohužel neprosadili. Obdivuju ale hlavně naší Péťu s Batmanem - jako nováčci byli strašně nervózní v týmu s námi zkušenějšími a vedli si skvěle! Za rok to dáme a já jsem moc ráda, že mám tak dokonalé spolubojovnice! Video Ready a Bree najdete ve videogalerii, stejně tak video týmu Ninulandi!

8.5.2018: Seznámení s Canicrossem

4.-5.5.2018: Víno Tak jako loni jsme si vyhradili i letos nepsí víkend a vydali se do našeho oblíbeného Šatova k našemu dvornímu vinaři panu Braunovi. Dopravní situace nás s Ondrou v pátek odpoledne absolutně ochromila a když jsme se zdárně překodrcali D1-kou až do Jihlavy, zabilo nás snad 8 patnáctiminutových semaforů v řadě... Děs a běs, přijeli jsme tak na ochutnávku o něco později, ale během asi deseti minut jsme všechny dohnali. :D V sobotu jsme si dali krásných 10 km po česko-rakouských hranicích, oběd a odpolední siestu. Po tak cca dvou hodinách spánku jsme chtěli vyrazit ještě do národního parku Podyjí. Ondra že si schrupne, já se jdu tedy učit státnicové otázky. Během přečtení druhé jsem vytuhla taky, Řezníčkovi ve vedlejším pokoji jakbysmet a vzbudili jsme se v půl sedmý večer. Hups! Tak jsme si krásně odpočali, vyvenčili čokle a vyrazili do večerního Znojma, které má také svoje kouzlo. Večeře, vyhraný hokej a šup zpět do Šatova. V neděli jsme dopoledne dali ten národní park, a vyrazili směr Jihlava. Po cestě jsme stihli oběd a zastavit se u obce Brtnice, kde jsme okolo rybníků a krásnými lesy daly dalších 8 km. Velice spokojení jsme následně vyrazili domů a za rok se těšíme zase! :)

1.5.2018: O pohár PPP Volný den jsem využila jak jinak, než k závodům. Vzhledem k místu konání jsme si vzali na pondělí dovolenou a strávili jsme tak pár pěkných dní na chalupě. Blanka se bohužel musela odhlásit a tak její místo převzal Ondra. Ten ale neměl lepší nápad, než jít v sobotu na 40 km track bez botiček pro Shautu a ta si proto strhla polštářek. Čili nakonec nezávodila ani ona a zůstalo to na mě s Ready. Den strávený na sluníčku u parkuru v krásném jarním dni byl fajn, ale naše výkony teda fajn nebyly. Odvezly jsme teda 3x disk a vydali se směrem za Benešov udělat překvááápko tý naší mistrini světa Natce Kopperové. To bylo hodně povedené zakončení tohoto dne. :) Video z překvápka pro Natku zde a video Ready ve videogalerii.

21.4.2018: Aprílové zkoušky Moc jsem ocenila změnu místa konání. Po všem, co se v Berouně událo bych běhala kdekoliv, jen ne tam. Luštěnice měly krásné okolí na procházku (což při hlídání maliny, která neběhá, fakt oceníte), jediné co nebylo moc príma, byl povrch. Ale tak, nejvyšší čas začít si zvykat zas na klasickou živou trávu. :D Všechny tři zkoušky jsme se diskly, ve druhém běhu jsme se navíc zacyklily na jedné skočce (ve videu radši zrychleno :D ) ale na čem budu muset zapracovat, že po kladině se zákonitě nekončí, tudíž se nevybíhá ven z parkuru pro hračku! :D Video ve videogalerii.

14.-15.4.2018: 1. kvaldy na MČR Tak jsem tak nějak jela do Roudnice s nadějí, že do Mladé Boleslavi už nebudu muset. No, tak budu. Nepovedl se nám ani jeden jediný běh. U těch, které vypadaly tak, TAK nadějně, jsem se dokázala koncentrovat jen tak do 18. překážky.. Nevím co to se mnou je. Můžu to svádět na školu, né že ne. Když jsem nebyla zrovna na prohlídce nebo neběžela, seděla jsem ve stanu a dolaďovala diplomku. Termín odevzdání se nezadržitelně blížil ihned po těchto kvaldách. Za boha mi nešel vložit obsah! Tímto chci veřejně poděkovat pani inženýrovi Strakovi, který se mnou strávil cca hodinu ve stanu a nakonec obsah dokázal vytvořit. Je vidět, že ten titul nemá pro nic za nic!! Video najdete ve videogalerii.

8.4.2018: Kutnohorský groš Na téměř jeden měsíc jsem se stala slaměnou vdovou, jelikož Ondra odjel na služební cestu do Asie. Osiřely jsme tak s holkama a se zrzkou, za kterou jsme se odstěhovaly víceméně na stálo na Pankrác. Kutná Hora byla prvním závodem, hned po jeho odjezdu. Víkend jsem tak strávila s holkama na chalupě a pak se vydala do KH. Shautu jsem mezi běhama vylítala za balonkem, takže po víkendu venku byla, myslím, spokojená. S Ready jsme doběhly jen jumping, s chybama, takže nic moc. Agility bylo divný a zkouška A3 ještě divnější. Tam byla ale dost blbá chyba hned na začátku, velkou radost mám ale z kladiny a točením na skočce po ní. Video je ve videogalerii.

31.3.-1.4.2018: Moster Speed Cup !. Další ze závodů, které jsem pořádala společně s Eliškou. Monster tak nahradil loňský Sky Dog, se kterým se nám nepodařilo znovu navázat spolupráci. Vymyslely jsme tak daleko lepší a populárnější formát, jak jinak, než založený na pití. :D Více o tomto víkendu v článku.

17.-18.3.2018: Alavis Fun Weekend Na tyto závody jsem dlouho přihlášená nebyla, až mě ukecala Natka na závod dvojic, který se běžel v neděli. Nakonec jsem já zas ukecala Ondru a tak jsme se v Berouně po delší době zase sešli skoro všichni. :) Už je to nějaký čas, co jsme zase začaly intenzivně a pravidelně trénovat. Výsledky se ovšem moc nedostavují. Začala jsem proto mít zase trochu schýzo-stavy. Sobotní šílená rozlítaná a disklá trojková zkouška mi v tom moc nepomohla. Běhy byly pěkné, ale ne čisté a kladiny na hraně. V neděli jsem si však spravila chuť. Dvojice se nám s Natkou moc nepovedly, předávku plyšové štafety jsme nevymyslely nejlíp, ale byla to prča. Pak následovalo agility open, kde jsem s Picínkem KONEČNĚ po tak dlouhé době dala clean run!!! Krásná kladina, sice jeden větší oblouk a trochu opatrnosti na stahovačkách nás stáli drahocenné vteřinky, stačilo to "jen" na 4.místo. Přesto jsem za něj tak strašně ráda, jelikož jsem potřebovala zase jeden takový náš doopravdy společný běh. Navíc našimi soupeři byli z převážné většiny kolegové z Polska, takže to 4.místo beru jako super úspěch. Jumping byl celý skvělý, včetně těžkého náběhu do slalomu, jednoho překvápka stočení na druhou bočnici, ale improvizace zafungovala a dvě chybky přišly až úplně na konci parkuru. Za mě ale velikááá spokojenost. :) Video ve videogalerii.

3.-4.3.2018: Intenzivně s Terkou Terka Otýpková poblíž Prahy - má za úkol mi to hlásit. :D Kdykoliv se naskytne taková příležitost na straně české, nikoliv moravské, jsem tam. Tak se to tak naskytlo, že jsem na Terku jela hned dva dny po sobě. V sobotu v Ratenicích, kde byl parkur především na paměťové buňky a testování kladiny, ale bylo to perfektní a měla jsem z našich výkonů velkou radost. V neděli pak v doprovodu Ondry v hale v Buštěhradě. Víkend to byl opravdu mega intenzivní a já si to moc užila, Terka je trenér dle mého gusta. :)

24.2.2018: Únorové dvojzkoušky Hon na zkoušky pokračuje. Od listopadu jsme ve trojkách a ještě nemáme ani jednu splněnou.. V Ratenicích jsme byly ták blízko! První zkouška byla skvělá, kladina luxusní, za ní dálka a pak brutální stahovačka, vším jsme prošly, a potom? Potom Ready naběhla do druhé branky slalomu... O.o Ano, je to tak. Odmítačka jako prase! Takže nevzdávám se, oprava, jedeme dál a nakonec z toho bylo 2.místo s nej časem a to i s tou vracečkou do slalomu. Achjo! Video ve videogalerii.

18.2.2018: Nosorožci na sněhu Sezóna se pomaloučku začíná zase rozjíždět. Konečně jsme začali s tréninkama v nové perfektní kladenské hale. Do Berouna na zkoušky jsme jeli s Ondrou zároveň pomáhat, jelikož to byly první závody naší Péti Zadka a Vendule. Všechno měly vymyšlené do nejmenších detailů, včetně maskota nosorožce, který nosil závodníkům do cíle vodítka a nechyběl na žádné fotce z vyhlášení. Ondra se Shautou byli velice úspěšní a složili druhou zkoušku do dvojek. Nám s Ready se moc nedařilo, po nežádoucí pauze v tréninku se stále sehráváme, ale každým dalším tréninkem a závodem se dostáváme tam, kde už jsme byly. :) Video ve videogalerii. Navíc se byla podívat Blanka, která je po operaci očí a ještě běhat nemůže. Zlanařila mě ale k zaběhnutí s Tinou! :D Mrcha raslí se tvářila, že za kus žvance se mnou půjde i na kraj světa, ale potom jí to po pár překážkách vlastně došlo, a zdrhla! No, ale půlku parkuru jsme nakonec daly.. :D Ale děkuju, stačilo. :D

5.2.2018: Hoopers No a abychom jen tu zimu neproseděly a nenakynuly, alespoň jsme si absenci agility tréninků nahradily hoopers. Bree už je hoopersový matador, ale Ready to zkoušela poprvé a pochopila podstatu věci hodně rychle. Zřejmě jí to tolik netankuje, jako parkur, ale pořád je to aktivita. :) Navíc je to bezvadný na trénink vysílaček a samostatné práce psa. Video ve videogalerii.

3.2.2018: Zimní pohár 4 Jak jsem psala v minulém příspěvku, celý leden nebyly ani tréninky, ani závody a tak jsme se po měsíci vydaly opět do Ratenic na poslední díl již pátého ročníku zimního poháru. Pískal nám Petr Pupík, jehož parkury ještě nevyběhly z módu mistrovství světa, ale tím lépe, tím větší challenge. :D První parkur byl moc dobrý, nastal jeden osudný ústřel, respektive neuřvání z tunelu, ale zbytek byl supr. Druhý parkur jsme se trochu potrápily s odložením, nakonec ho pokořily a jedna hloupá tyčka nás stála bednu.. o to hůř, že jsem o té tyči nevěděla, až u výsledkové listiny. :D Ale měla jsem z Ready velkou radost i tak! No a finále jsme nedaly, na tak těžké náběhy potřebujeme ještě hodně trénovat a toho se nám bohužel teď nedostává. No a Bree si jednou trochu nabila pusinku, jak má ve zvyku tak rrrrychle běžela dál a zase si to strašně moc užila. :) Video ve videogalerii.

6.1.2018: Zimní pohár 3 Largové byli na plánu odpoledne. S Ready se bohužel stále nemůžeme na parkuru sejít.. V lednu bude navíc stále absence tréninků, takže budeme muset nabrat spíš nějak psychicky síly. První běh byl tak samozřejmě zase zastavený, jelikož bychom se na parkuru tak nějak ani nepotkaly. Druhý běh byl už mnohem lepší, nastalo nedorozumění a ústřel, který znamenal DIS, ale jinak už to bylo koukatelný. Finále nevyšlo úplně podle mých představ, ale zaimprovizovala jsem a doběhly jsme tak na 10.místě. Bree si opět zaběhla dvoje milované vetrány, byla šťastná a odvezla si kokardu a škvarky. :) Video ve videogalerii.